Média a my

Digitální transformace v IT

Digitální transformace je dnes velmi skloňovaný pojem. Jaký je jeho skutečný význam a proč by nás měl zajímat? Máme se obávat? Je nutné se aktivně zapojit? To jsou jen některé otázky, na které najdete odpovědi v tomto článku.

Hned v úvodu je třeba říci, že digitální transformace (DT) není nic nového, pouze se nyní dostává více do popředí zájmu. Digitální transformace probíhala a probíhá od prvních digitálních (počítačových) dnů. V tamních dobách však probíhala pomaleji a měla dopad jen na malé prostředí, několik technologií a úzkou skupinu lidí. Byly to doby vzniku předchůdce Internetu sítě ARPANET (byť DT probíhala i předtím), která sloužila k propojení několika univerzit za účelem urychlení komunikace, sdílení dat a vzdálenému přístupu k nejvýkonnějším počítačům té doby. Byly položeny základy protokolu NCP a svět počítačů se mohl začít rozšiřovat. Během několika let bylo připojeno do ARPANET několik evropských univerzit z různých zemí a počet uživatelů výrazně stoupl. Protokol NCP přestal vyhovovat svým návrhem tomu, jak byla síť používána, a byl nahrazen protokolem TCP/ IP. To bylo v roce 1983 a ARPANETu zbývalo posledních několik let života. V roce 1990 byl nahrazen celosvětovou sítí Internet.

 

A po celou tu dobu, téměř třicet let, probíhala digitální transformace. Protokoly, formáty, rozhraní, způsob zpracování i média se měnily tak, aby dokázaly splnit potřeby uživatelů a jejich očekávání. Někdy docházelo k náhradě za nový typ, v jiných případech se rozšiřovala funkčnost pro zachování kompati- bility. Vše v zájmu uživatelů. Internet je dnes nepostradatelnou součástí našich pracovních i osobních životů. Není to již jen zdroj informací, ale používáme ho i pro zábavu a jako pracovní nástroj, používáme e-mail, instant messaging, sociální sítě, online nakupování, streamování videa, ukládání dat, mobilní aplikace a řadu dalších služeb.

 

Internet reprezentuje digitální dobu, ale za ním stojí obrovská fyzická infrastruktura (od přenosové soustavy přes síťové prvky, datová úložiště až po servery a koncová zařízení), ale i softwarové vybavení (od firmwaru, přes operační systémy, protokoly, virtualizační platformy až po middleware a aplikace).

 

Každým dnem roste přenesené i uložené množství dat, přibývají nové služby a připojuje se více uživatelů. Poskytovatelé musí spravovat čím dál tím větší množství hardwaru, provozovat větší množství instancí operačních systémů a nasazovat více aplikací a složitost celého systému se zvyšuje. Aby byl tento stav dlouhodobě udržitelný, je potřeba se zastavit a zamyslet se nad budoucností. Řešením tohoto nepřehledného shluku je vytvoření abstrakční vrstvy, která na jedné straně absorbuje různorodé technologie a na straně druhé je bude jednotným způsobem interpretovat. Tato transformace už dnes pro- bíhá – vzpomeňme běžnou virtualizaci, SDN (Sofware Defined Network), SDS (Software Defined Storage), NFV (Network Function Virtualization), (hyper) konvergovaná řešení a mohli bychom mluvit o dalších.

 

Na této transformaci je zajímavé, že přestože jde o spontánní jev, je řízena standardy. Pro každou z oblastí existuje standard, a kdo chce dnes mít co říci, musí se těchto standardů držet. Stále více se prosazuje otevřený přístup a snaha vytvářet prostředí, které umožňuje spolupráci mezi různými technologiemi a samoúčelně nebrání ostatním v kooperaci. V tomto ohledu hrají prim open source společnosti, které nemají co skrývat.

 

Autor: Radek Langkramer, Red Hat Certified Architect, Instructor a Examiner, Veracomp

Další články

RSS

Naši partneři o nás